Plánujeme štěňata – příprava na krytí feny

BORDERHOLIC 33 – 1/2017

Chce-li majitel feny odchovat štěňata, měl by se kromě uchovnění feny a výběru vhodného krycího psa připravit i na samotné krytí. Vzhledem k individuálním rozdílům v trvání a vnějších projevech říje, může být úspěšné nakrytí feny, resp. stanovení ideálního termínu, obtížné zejména pro začínající chovatele. Základní je alespoň základní znalost průběhu pohlavního cyklu u fen. Ten zahrnuje 4 fáze: proestrus, estrus, diestrus a anestrus.
Pro období proestru je typický krvavý nebo krvavě zabarvený výtok a zduření přezky. Fena také začíná být atraktivní pro psy, obvykle však nebývá svolná k páření. Toto období trvá průměrně 7-9 dní.
Poté následuje estrus (tedy vlastní říje), kdy se výtok mění z krvavého na slámový až čirý. Fena je obvykle svolná k páření. V tomto období dochází i k výrazným změnám ve vaginální cytologii a hladině progesteronu v krvi. Tato fáze je ideální pro nakrytí feny a trvá průměrně 5-9 dní.
V následující fázi – diestru – začínají odeznívat příznaky říje. Fena přestává být svolná k páření, mizí výtok a otok přezky. U březích fen trvá tato fáze 56-60 dní, u jalových 60-90 dní.
Na diestas navazuje klidová pohlavní fáze – anestrus, která není od diestru klinicky rozpoznatelná. V krvi je však nízká hladina progesteronu. Toto období trvá průměrně 125-150 dní, ale může se pohybovat v rozmezí 65-300 dní.

na fotografii Aslan the Brave Dynastia Paulino

Ke stanovení vhodné doby krytí můžeme využít několik způsobů. Prvním je stanovení vhodného termínu na základě délky hárání a vnějších příznaků říje, což může být vzhledem k individuálním rozdílům v průběhu hárání u jednotlivých fen obtížné. Je-li možnost umístit fenu ke psovi, případně psa s fenou navštěvovat častěji, obvykle pozná nejvhodnější dobu na krytí pes. Pokud tuto možnost nemáme, případně plánujeme krytí, kdy musíme cestovat na delší vzdálenosti, můžeme ke stanovení vhodného termínu využít laboratorní metody. První je vaginální cytologie. Jedná se o mikroskopické vyšetření stěru z poševní sliznice, který má pro každou fázi charakteristický vzhled a velikost epiteliálních buněk. Přesnost této metody se odhaduje na 60-70%. Momentálně nejspolehlivější (80-90%) metodou je však stanovení hladiny progesteronu v krvi. Progesteron je hormon, který je nezbytný pro vznik a udržení březosti. V průběhu říje jeho hladina stoupá a na základě zjištěných hodnot je možné stanovit optimální termín krytí.

Orientační tabulka hodnot progesteronu a doporučení

K ovulaci dochází při hladině okolo 5 ng/ml.
Laboratoře uvádí hladiny progesteronu ve dvou různých jednotkách: ng/ml (shodné jako ug/ml) a nmol/l. Pro přepočet z nmol/l na ng/ml použijeme vzorec:
1 ng/ml * 3,1754 = 1 nmol/l

Při plánování krytí je také důležité věnovat pozornost očkování a odčervení feny. Vychází-li pravidelné očkování na období březosti, je vhodné nechat fenu naočkovat ještě před háráním, nebo potom dva týdny po odstavu štěňat. Odčervení provádíme týden před krytím a následně dva týdny po porodu společně se štěňaty. Někteří veterináři doporučují ještě odčervit 1-3 týdny před porodem, jiní naopak odčervení v průběhu březosti nedoporučují.
Vakcinace březích fen se s výjimkou očkování proti herpesviru nedoporučuje. Vakcínu proti herpesviru je možné aplikovat jako prevenci úhynu štěňat v důsledku herpesvirového onemocnění. Způsobuje ho virus, který přetrvává ve vaginálních sekretech a spermatu psů. Přenos na štěňata je možný v děloze, během porodu nebo později přes dýchací systém. Na tuto infekci hynou štěňata ve věku 2-3 týdnů. Příznaky jsou nespecifické a u novorozených štěňat probíhá infekce velmi rychle, po 12 – 48 hodinách dochází k úhynu. U starších štěňat se mohou projevit mírné příznaky onemocnění horních cest dýchacích. Vakcinace fen se provádí v době hárání, příp. 7-10 dní po krytí, a druhá aplikace 1-2 týdny před předpokládaným datem porodu. Pokud zvažujeme očkování proti herpesviru, je vhodné brát v úvahu i to, zda chceme krýt v zahraničí i konkrétní zemi, kam máme v plánu za krycím psem vycestovat. Prevalence onemocnění se v jednotlivých zemích liší a může být i poměrně vysoká.

„V letech 1998-2000 bylo na klinice porodnictví, gynekologie a andrologie FVL VFU Brno vyšetřeno 120 fen různého stáří (1,5-6 let) a plemen, u kterých byly v průběhu hárání jednorázově či opakovaně stanovovány koncentrace progesteronu v krevním séru. Na základě zjištěných hladin byl u fen určen vhodný termín ke krytí.“ V následující tabulce jsou uvedeny vybrané případy z tohoto testování.

Individuální úspěšnost zabřeznutí fen po krytích termínovaných podle koncentrace progesteronu (vybrané případy).
ZDROJ: Vitásek R, Číhalová P, Zajíc J. Zkušenosti s určováním vhodné doby krytí u fen na základě koncentrace progesteronu v periferní krvi. Veterinářství 2001;51:9-11.

Celý článek je možné si přečíst ZDE.

Zdroje:
http://www.veterina-pisek.cz/publikace/kryti-feny-co-byste-melivedet
http://vetweb.cz/zkusenosti-surcovanim-vhodne-doby-krytiu-fen-na-zaklade-koncentraceprogesteronu-v-periferni-krvi/
https://www.spicove.cz/veterina/herpesvirus/herpesvirova-infekcepsu-2.php
https://www.genomia.cz/cz/test/chv
http://www.vetcentrum.cz/stodulky/lekar/817/pohlavni-cyklus-u-feny
http://www.veterina-turnov.cz/?q=preventivni_pece_po
http://www.vetpolna.cz/nejcastejiresim/porod/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *