Co je dobré vědět o výživě psů

Ing. Radko Loučka, CSc. – specialista na výživu zvířat, včetně psů

BORDERHOLIC 33 – 1/2017

O výživě psů jste se mohli hodně dozvědět na semináři, který proběhl před členskou schůzí Spolku BCCCZ, konané dne 1.3. 2017 v sídle firmy Dibaq, a.s. v Helvíkovicích. Firma Dibaq je výrobcem krmiv Fitmin a také hlavním sponzorem Spolku BCCCZ. Účastníci semináře v jeho úvodu navštívili chovatelské centrum Fitmin (chov border kolií, ovcí a koní) a následně si mohli společně prohlédnout výrobní areál firmy. Byli tak obeznámeni s celým postupem výroby granulí a pochoutek. Na semináři zazněly dva stěžejní referáty. V tom prvním Ing. Adéla Palacká účastníkům vysvětlila jak poznat kvalitní krmivo a jak je v chovatelském centru Fitmin kvalita krmiv testována. Druhý referát, který jsem přednesl já, byl věnován otázce: Co je dobré vědět o výživě psů. Protože mě několik členů BCCCZ požádalo, jestli bych mohl nějaké postřehy z mé přednášky napsat i do klubového zpravodaje Borderholic, tak jsem si dal tu práci a něco sepsal. V úvodu bych ale rád poznamenal, že je něco jiného vyslechnout přednášku, nebo si o tom něco přečíst. Mluvené slovo je vždy v těchto případech lepší. Další poznámka: O výživě psů je toho napsáno mnoho, celé knihy, a tak nečekejte, že v těch několika řádcích se dozvíte vše potřebné.

Zažívací trakt psů
GIT – gastro intestinální trakt je u všech masožravců v základě stejný, jen s určitými rozdíly. Všichni mají mohutné žvýkací svaly a 4 slinné žlázy, které při žvýkání kostí a kůže produkují hodně slin. Sliny jsou pro trávení velmi důležité, a tedy platí, že čím více pes před žraním nebo při něm sliní, tím lépe tráví. Masožravci mají stejné uspořádání zubů (zubní vzorec 3.1.4.2 / 3.1.4.3), velké špičáky, zvětšené trháky. Třenové zuby a moláry jsou sekodontní, tedy vybíhající ve výrazné hrotité výběžky, které umožňují potravu dobře rozsekat. Čtvrtý třenový zub (P4) v horní čelisti a první stolička (M1) v čelisti spodní jsou největšími zuby a vytvářejí společně tzv. trhákový komplex. Žaludek je jednoduchý, jednokomorový, objemný, se silně kyselým prostředím, které umožňuje rychlé trávení bílkovin Co je dobré vědět o výživě psů Ing. Radko Loučka, CSc. – specialista na výživu zvířat, včetně psů a likvidaci patogenních bakterií. Střevo je krátké (to tlusté slouží hlavně k redukci vody), slepé střevo je zakrnělé, nebo zcela chybí. Pes se od většiny členů řádu Carnivora liší především tím, že má v důsledku adaptace na prostředí a mutací v genech delší střevo až o třetinu. Pes tedy není typický masožravec, ale nelze ho dlouhodobě krmit vegetariánskou stravou (to lze právně kvalifikovat jako týrání).

Trávení
Psi získávají energii především z bílkovin (masa, vnitřností) a živočišných tuků. Dokážou účinně využívat aminokyseliny z bílkovin pro syntézu glukózy v játrech (glukoneogeneze) a jsou tedy relativně nezávislí na příjmu sacharidů z krmiva. Vyšší příjem sacharidů navíc způsobuje nadýmání. Psi neumí trávit rostlinné tuky a vlákninu, k dobrému trávení ale vlákninu potřebují, usnadňuje pasáž zaživatiny, působí preventivně proti zácpě i proti průjmům, významně se podílí na konzistenci výkalů. Krmiva rostlinného původu jsou zdrojem biologicky účinných látek (vitaminů, minerálů). Vyšší obsah škrobu v krmné dávce (obiloviny, rýže, brambory) pro psy není vhodný, je sice potřebný k utváření granulí pro extruzi (jako pojidlo), ale mění kyselost moči, což může vést k tvorbě močových kamenů. Ve slinách psů se na rozdíl od všežravců nenachází enzym amyláza, který pomáhá při štěpení rostlinného škrobu. Přestože však u psa ve slinách amyláza není, má pes vyšší aktivitu ve štěpení škrobu a sacharidů než třeba vlk a to hlavně v důsledku jiné skladby mitochondriální DNA. Některé typy psů mohou být přirozeně více masožravé (např. severská plemena nebo plemena vzniklá křížením s vlkem), jiným může lépe vyhovovat vyšší zastoupení rostlinných složek (domácí mazlíčci).

Rituály prospívají k trávení
Pes je konzervativní, má rád rituály, s tím jsou spojené podmíněné reflexy projevující se sliněním (Pavlov). Pokud tedy chcete, aby pes využil živiny krmiva co nejlépe, dodržujte dobu krmení a nastavte si nějaký rituál, který budete dodržovat, např. harašte s miskou a hlasitě zvěte k hodování. Po
nakrmení je třeba dopřát psovi klid (přetočení žaludku). Přísloví „Láska prochází žaludkem“ platí u lidí a ještě více u psů. Pro většinu psů je potrava největším lákadlem, nejsilnější motivací a nejzajímavější odměnou.

Příjem potravy
Masožravci a tedy i psi potravu trhají, polykají velká sousta, často žerou hltavě (jsou schopni přijmout větší objem za krátkou dobu). Mají tendenci krmivo šetřit na horší časy (zahrabávat nebo ukrývat). Mohou hladovět i několik dnů (to ale neplatí pro mláďata). Jsou do určité míry odolní k mrtvolným jedům (aminům) a částečně i k botulotoxinu. Čím je krmivo smradlavější, tím pes má větší touhu se v něm vyválet (z důvodu značkování teritória), nebo ho sežrat (má tendenci sežrat téměř cokoliv – zvláště ve věku štěněte – proto na to pozor). Jako pojistkou pro případ, že i přes všechny kontrolní mechanismy projde do žaludku závadná strava, je pes snadno schopen vyvolat zvracení a obsah žaludku vyvrhnout. Takové krmivo si potom dlouho pamatuje a většinou se mu příště vyhne. Chce-li zvracet, pes často žere trávu.

Kosti a jehlový efekt
Střevo, ale i žaludek psa, má díky možnosti silného smrštění schopnost tzv. jehlového efektu, který umožňuje psovi přijímat kosti. Při kontaktu střeva s ostrým předmětem dochází v místě tohoto kontaktu ke smrštění svalové vrstvy a posunutí předmětu dál do prostředí střeva. Jehlový reflex však u psa může, není-li dlouhodobě využíván, postupně téměř vymizet; proto pozor u psů krmených granulemi, při pozření ostrých předmětů mohou mít větší potíže než psi krmení přírodními způsoby. Podá-li se větší množství kostí, mohou při svém průchodu střevem vytvořit “ježka” – tuhou kouli z kostních úlomků s pichlavým povrchem, pak dochází k zácpě. Kosti mohou způsobit zaklínění mezi zuby. Je proto třeba psa po podání kostí zkontrolovat, zda k tomu nedošlo.

Potravní intolerance
Průvodcem domestikace je u psů stále větší výskyt alergií – většinou diagnostikovaných jako poruchy některé části zažívacího traktu, pruritickou (svědivou) dermatitidou (celkově se odhaduje, že až 6 % všech dermatitid na kůži je reakcí na krmivo), případně vyšší citlivostí k lékům (MDR1). Čím méně požitých vstupních surovin v krmivu, tím menší je pravděpodobnost vzniku nebo projevu potravní alergie psa. Intolerance k některému komponentu v krmivu se může projevit také zvýšenou tvorbou mazu (záněty uší, či análních žlázek), průjmem a obtížnými přechody z jednoho krmiva na druhé. Rizikem mohou být i poruchy minerální výživy, především špatný poměr Ca : P v dietě (má být 1,2-1,5 : 1).

Nevhodné potraviny
Krmná dávka by neměla být příliš bohatá nebo chudá na živiny a minerálie. Vadí nadměrný příjem některé živiny, a to i např. vit. A, vit. D, Selenu. Psi by neměli dostávat potraviny žluklé, spálené, kořeněné, slané nebo jinak upravované (uzení), obaly z uzenin, cukr, čokoládu, kakao, luskoviny, čerstvou kukuřici, nezralé ovoce, lilkovité rostliny, cibuli, česnek, hrozny (i hrozinky), avokádo, makadamové ořechy. Krmiva by neměla být kontaminována chemickými látkami (např. dusitany, rodenticidy, léky), mikroorganizmy a jejich toxíny, hlínou, či prachem. Pro psy jsou jedovaté rostliny jako vánoční hvězda, azalka, brambořík, hortenzie nebo brslen. Známý je případ z roku 2007 s předávkováním melaminu, obsaženém v rýžovém a pšeničném glutenu. Z důvodu až 20 % úmrtí psů v důsledku selhání jater bylo ze světového trhu tenkrát staženo téměř 100 značek krmiv. O rok později propukla v Číně další aféra s přidáváním melaminu do sušeného kojeneckého mléka, ředěného mléka i do některých mléčných výrobků, aby se zvýšeným obsahem dusíkatých látek zamaskoval nízký obsah bílkovin. Oficiální údaje platné na počátku prosince 2008 udávaly 294 tisíc postižených dětí, z nichž šest zemřelo.

Chyby v krmení
Na dávku a složení krmiva má vliv plemeno psa, jeho velikost, kondice, stáří, zátěž a mnoho dalších faktorů, které si často ani neuvědomujeme. Obecně je vhodné doporučit krmnou dávku chutnou a pestrou, ve které nebudou chybět komponenty živočišného původu, ale i další látky potřebné k životu. Ačkoliv každý druh granulí má stabilně stejné složení, to složení bývá natolik pestré, že potřebu živin a specificky účinných látek dokáže dlouhodobě pokrýt. Každý pes je ale jiný a i jeho nutriční potřeby mohou být odlišné. Chyby v krmení se dříve či později projeví na celkovém vzezření psa a jeho projevech, tedy ve změnách v chování. Pak někdy stačí třeba jen na krátkou chvíli granule změnit. V organizmu psa se tak doplní látky, které mu chybí a opět je možné vrátit se k osvědčené značce. Při krmení granulemi je nutný dostatek vody.

Závěr
V krátkosti jsem Vás seznámil s charakteristickými rysy a se základními zvláštnostmi a zajímavostmi z výživy a krmení psů. V přednášce jsem se dále zabýval chutností a kvalitou krmiv – jak ji zabezpečit, stanovit a jak se projevuje na vzezření a chování psů. Tohle téma bych si ale nechal na příští vydání zpravodaje. Pro Fitmin zpracovávám už mnoho let poradnu. Pokud se někdo chce o výživě psů, ale i o jejich chovu dozvědět více, nepište mi přímo, ale svůj dotaz prosím podávejte prostřednictvím této poradny.
Dostanete se na ní kliknutím na adresu:
http://www.fitmin.cz/poradna/vlozit-dotaz.html

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *