DOGFRISBEE

Zuzana Novotná

BORDERHOLIC 31 – 2/2015 + BORDERHOLIC 32 – 1/2016

Dogfrisbee – jedna z možností, jak trávit volný čas se svým psem, ať už závodně, nebo jen rekreačně. Jde o sport, u kterého je potřeba tým, čili psovod a pes, létající talíř a dostatečně velký rovný plac. Trénovat tedy může opravdu každý, kdekoli a kdykoli. Ale doporučuji, zejména v začátcích, zajet na seminář, ať se dozvíte jak správně s pejskem začínat a s jakými prvky počkat na později.

Kdy a jak začít
Dogfrisbee je sice sport, u kterého se bez psa neobejdete, přesto 80 % tréninku by měl být trénink pouze psovoda. Házet, házet a házet, to slýcháme na tréninku dnes a denně. Na distanční disciplíny stačí, když se naučíte dobře házet backhand, na freestylove už je potřeba více různých hodů a vše je potřeba se naučit nejprve bez psa, abychom mu špatně hozeným diskem neublížili.
Stejně jako u jiných sportů je potřeba pejska správně motivovat, aby ho frisbee bavilo. Což v tomto případě nebývá problém, zejména u rozených aportérů. Proto se v první fázi tréninku soustředíme na zájem o disk, chytání disku v pohybu házením tzv. rollerů, přinášení a pouštění. Takto je možné trénovat i s mladým psem, samozřejmě ale musíme brát ohledy na věk a netrénovat příliš dlouho! S výskoky není potřeba nikam spěchat, zejména u různých freestylových prvků se vyplatí počkat. Stejně jako psa, který neumí pořádně povel lehni, nemůžete učit odložení za chůze, tak psa, který neumí správně chytat disky, nemůžete učit např. flipy (tj. chycení disku ve výskoku, přičemž se pes otočí o 360°).

Co vlastně takové dogfrisbee obnáší? Co si pod tím představit? Asi správně většina tuší, že člověk hází létající talíř a pes ho chytá. Jak? To záleží na konkrétní disciplíně. Dogfrisbee disciplíny se dělí do dvou kategorií, tzv. distanční disciplíny a freestyle.

Distanční disciplíny
Distanční disciplíny máme oficiálně čtyři, Super Pro Toss & Fetch (SPTF), někdy se také setkáte s názvem Super MiniDistance (SMD), DogDartbee, Paralelní TimeTrial a Quadruped. Všechny distanční disciplíny mají pár společných pravidel, důležitá je vzdálenost, hází se pouze jedním diskem a nemusíte se učit žádné neobvyklé hody.
Při SPTF máte k dispozici hřiště o rozměrech minimálně 40 x 70 yardů (1 yard = 0,914 metrů) a časový interval 1,5 minuty. Hřiště je po celé délce rozděleno na 5 polí dlouhých 9 yardů, kdy pole nejblíže startovní čáře je obodováno 0 body, druhé pole jedním bodem, další dvěma body atd. Uprostřed hřiště je přes celou jeho délku tzv. středovka, tedy prostor, 5 yardů široký, kde je chycený disk lépe bodovaný. V případě, že pes chytí disk ve výskoku, připočte se mu půl bodu navíc, pokud s chyceným diskem dopadne do středovky, získá tým dalšího půl bodu k dobru. Během vymezeného času hází tým tolik hodů, kolik stihne. Do výsledků se mu však započítává pět nejlepších hodů v každém kole. V jednom kole můžete získat maximálně 25 bodů, celkový výsledek udává součet bodů ve dvou kolech SPTF.
DogDartbee je disciplína zaměřená na přesnost. 18,25 metrů od startovní čáry je umístěn střed kruhového terče o průměru 6,5 metru. Tento terč má celkem čtyři kružnice a opět je různými body hodnoceno, kam pes dopadne s chyceným diskem, přesněji řečeno, kde skončí jeho přední nohy. Uprostřed terče je zóna za 100 bodů, kolem ní zóna za 50 bodů, okolo za 30 a nejvíce na okraji terče je zóna za 10 bodů.
Prvně se hází kvalifikační kolo a osm nejlepších týmů postupuje dále do semifinále. V kvalifikačním kole má každý tým 9 hodů a libovolný čas.
TimeTrial je disciplína, kde vyhrává “nejrychlejší” tým. Úkolem v kvalifikaci je, aby pes chytil dva disky za hranicí 20 yardů v co nejkratší době. Tentokrát z kvalifikace postupuje 16 nejrychlejších týmů, kteří se proti sobě utkají ve vyřazovacích duelech. To v praxi znamená, že jsou dvě hřiště vedle sebe a dva týmy startují zároveň. Tým, který byl rychlejší, postupuje do dalšího souboje a pomalejší vypadává.
Quadruped je disciplína zaměřená na dálku. Je to jediná z distančních disciplín, kde mají muži a ženy svou kategorii. V ostatních distančních disciplínách soutěží všichni proti všem.
I quadruped má kvalifikaci. V tomto případě spočívá kvalifikace v tom, že každý hází disk na dálku, aniž by pes chytal. Podle naházených metrů se vytvoří skupiny závodníků a pak se přejde k vyřazovacím kolům. Z každé skupiny, ve které jsou jak lepší, tak horší týmy, postoupí jeden tým do finále. Na závěr dostanou všichni, kteří nepostoupili, poslední šanci a ten, jehož chycený hod bude nejdelší, se přidá k finalistům.

Kde můžete trénovat
Na frisbee závody se sjíždějí lidé z různých koutů České Republiky. Někteří vyrazí jen na nějaké intenzivní tréninky, jiní se schází pravidelně a trénují sami nebo pod něčím vedením. Pro představu pár tipů na tréninky najdete na http://www.discdog.cz/ kontakty/oblastni-kluby

Co potřebujete k účasti na závodech
V dogfrisbee se žádné zkoušky neskládají, na rozdíl od agility či sportovní kynologie. Na závodech tedy nemusíte být nikde členem, nepotřebujete žádný výkonnostní průkaz ani nic jiného. Přehled všech plánovaných oficiálních akcí se dozvíte na webu www.discdog.cz, kde jsou ke stažení propozice i přihláška ke každému závodu. Stačí vyplnit přihlášku a zaplatit startovné.
Závodů se smí účastnit pouze psi starší 18 měsíců. Věk psovoda není ničím omezen. Samozřejmostí je očkovací průkaz s platným očkováním, čipování či tetování povinné není. Na akce je zakázán vstup háravým fenám.

Úspěchy českých týmů
Mezi českými týmy máme spoustu úspěšných závodníků, kteří reprezentují ČR na mezinárodních soutěžích a mistrovstvích. Budeme-li se držet tématu článků, tedy distančních disciplín, pak nesmíme zapomenout na držitele rekordů v quadrupedu.
Jak bylo již zmíněno, quadruped se dělí na kategorii mužů a žen a každá kategorie musí mít svého držitele národního rekordu. Za muže je jím Jirka Piskoř s border kolií Abby (Attractive Abbygaile Fast and Foolish) s hodem dlouhým 91 metrů. Kdo na dogfrisbee závody jezdí, ten však ví, že chlapi se v quadrupedu předhání každým dnem a překonávají nejen své rekordy. Je jen otázka času, kdy Abby chytí disk za hranicí 100 m a stanou se tak držiteli nového, možná nejen českého rekordu. V kategorii quadruped ženy je držitelkou českého rekordu Kristýna Nosková s borderákem Mejzím (Amazing Cloudy ranč). Jejich hod dlouhý 84,16 metru je nejen českým ženským rekordem, ale také rekordem evropským i světovým!

Freestyle
Vault, over, flip, … že vám ta slova nic neříkají? Závodníci v kategoriích freestyle už je berou jako běžnou součást slovníku. Tréninky či závody se bez těchto pojmů neobejdou a vy se v následujících řádcích dočtete nejen, co ty pojmy znamenají, ale co přesně si představit pod pojmem dogfrisbee freestyle.
Freestyle je závodní disciplína, při které má tým složený z psovoda a psa 1,5 – 2 minuty na předvedení vlastní sestavy s využitím maximálně 10 disků a v doprovodu hudby. Čas se odvíjí podle pokročilostní kategorie, ve které tým závodí. Disků mají všichni k dispozici maximálně 10, hodů však mohou naházet libovolný počet. A sestavu? Tu si tvoří každý sám, podobně jako je tomu u dogdancingu, stejně tak i výběr hudby je na samotném hráči. Při disciplíně freestyle máme porotu rozhodčích složenou ze 4 lidí, kdy každý má na starost jinou kategorii (psa, hráče, tým a úspěšnost). Aby jeden člověk stihl sledovat vše, bylo by pro něj hodnocení týmu moc náročné, proto si každý rozhodčí hodnotí jen svou kategorii a následně se sečtou body.
U psa hodnotíme motivaci, zaujetí, schopnosti aportovat, pouštět disk na dálku či přinést do ruky a schopnost kontrolovat své tělo. U hráče pak rozhodčí hodnotí využití plochy, rozmanitost hodů, různé délky, úchopy a typy hodů, organizaci disků, tedy zda mám pořád čím házet a propojitelnost jednotlivých prvků v sestavě. Na to pak navazuje další kategorie hodnocení, která hodnotí tým jako celek. Rozhodčí se zaměřuje na jednotlivé prvky a právě zde se dostáváme k pojmům, které byly zmíněné na úvod článku. V sestavách jednotlivých týmů můžete vidět overy, neboli přeskoky psa přes tělo hráče, a vaulty, tedy odrazy psa od hráče. Hodnoceny jsou i prvky, kdy pes chytá disky na větší vzdálenost od hráče, jde např. o tzv. passing, kdy pes mezi jednotlivými hody proběhne kolem vás. A flip? To je vlastně takové salto, při kterém pes chytá disk. A ještě nám zbývá poslední rozhodčí, ten hodnotí úspěšnost týmu, tedy poměr vyhozených a psem chycených disků. Ve výsledku nám vznikají zajímavé sestavy a to nejen pro jiné hráče dogfrisbee, ale i pro diváky. Pokud tedy budete mít ve vaší blízkosti závody, určitě se vyražte podívat a věřte, že nebudete litovat. A pokud byste chtěli vidět špičku českého a evropského dogfrisbee, pak vás rádi přivítáme v Roudnici nad Labem, kde se 27.-28.8. bude konat 10. Mistrovství ČR a jen o pár týdnů později, 9.-11.9. Mistrovství Evropy v dogfrisbee.

foto: Lukáš Skalický


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *