Historie pasení s border koliemi v ČR

Radko Loučka

BORDERHOLIC 32 – 1/2016

Nejstarší zmínky o ovčáckých a pasteveckých psech, jejichž povaha a exteriér byly podobné těm, co má současná pracovní border kolie, jsou v římských záznamech z roku 36 před Kristem. Popisovaní psi byli trochu větší a ostřejší, než jak je požadováno na moderních border koliích. Sloužily totiž nejen k pasení stád, ale i k jejich obraně. Když Římané provedli invazi do Británie, dovezli také s sebou psy, kteří pak pokračovali v hlídání stád tak, jak to dělali na kontinentě. Další dobyvatelé přišli ze Skandinávie. Ti s sebou přivezli jiný typ psa, byl menší a hodně pohyblivý, většinou černý s bílými znaky. Došlo samozřejmě ke křížení. Bílé znaky na psech se ukázaly výhodné v čase, kdy dny byly krátké a pracovalo se skoro za tmy nebo v mlze. Když pes otočil hlavu směrem k pánovi, protože očekával další povel, bílá barva zableskla. Obdobně se ovčák mohl orientovat podle bílé barvy na krku a na kořeni ocasu. Toto zbarvení se časem ustálilo, říká se mu irské. Později se různými šlechtitelskými zásahy vytvořilo velké množství různých variant zbarvení a tak už irské zbarvení není tak frekventované. První záznamy o těchto psech jsou z roku 1576, poněkud obsáhlejší pak z roku 1617. První soutěž ovčáckých psů je evidována z roku 1873.
Border kolie údajně pochází ze středověkých anglických ovčáckých psů vyskytujících se především na pomezí mezi Skotskem a Anglií, oblasti, které se říká Border Country. Podle toho má border kolie i část svého jména „border“. Druhá část, slovo „collie“ se na území Velké Británie používalo od pradávna pro pracovního ovčáckého psa. Někteří historici se domnívají, že slovo “colley” (kóli) pochází z keltského výrazu, který znamená užitečný.
Border kolie je plemeno, jehož selekce se prováděla podle jeho chování, tzn. podle jeho užitečnosti. Plemeno si až do dnešní doby zachovává všechny přijaté vlastnosti od svých předků, ale vzhledem se nepodobá ani jednomu z nich. Prapůvodními předky border kolie jsou pravděpodobně špringršpaněl, greyhoundský chrt, staroanglická kolie, bearded kolie a farmářští psi neznámého původu (kteří ale měli vlohy k pasení). Od špringršpaněla převzala border kolie reflex přikrčení k zemi.
Křížení s greyhoundy bylo údajně poměrně frekventované v období první a druhé světové války. Od greyhoundů převzala rychlost, vytrvalost a gen pro krátkou srst. Občas byl prý na chrtích závodech tento kříženec dokonce rychlejší a vytrvalejší než sám greyhound. Tomuto kříženci kolie a chrta angličané říkali „lurcher“. Tvar uší současné border kolie pochází nepochybně od chrta. Předkové border kolie byli později zkříženi s bearded kolií.

ISDS a FCI
O toto plemeno, určené k práci se stádem pečuje od roku 1906 International Sheepdog Society (ISDS) a od roku 1987 i FCI. V registračních dokladech ISDS se však jméno „border collie“ začalo používat až v roce 1946. Od roku 1976 je toto plemeno uznáváno také anglickou kynologickou organizací Kennel Club. Jejím prostřednictvím lze nyní border kolie z ISDS zapisovat i v plemenných knihách FCI, ale nastalo to až v roce 1987, kdy byl poprvé představen standard borderek (č. 297). FCI pak ještě standard změnilo v roce 2009, protože došlo k sjednocení popisu psů všech plemen.
Má se za to, že šlechtění border kolií bylo v minulosti chaotické a bez pravidel. Chovatelé se údajně snažili zlepšit pouze její vlastnosti ve vztahu k pasení. I po vzniku ISDS se do její plemenné knihy zapisovali (a zapisují) i psi neznámého původu, kteří by mohli zlepšit vlastnosti tohoto plemene, což je pro ISDS důležitější než genetická čistota plemene. Není ale pravda, že by chov pod vedením ISDS byl v minulosti chaotický a bez pravidel. V plemenné knize ISDS lze za patřičnou úhradu dohledat předky psa až třeba do desátého kolena. Taková evidence, sahající hluboko do historie, není údajně u žádného plemene psa.

První border kolie v ČR
V roce 1985 se uskutečnil zájezd ovčáků do sousedního Východního Německa, kde probíhala soutěž v pasení ovcí v německém stylu se dvěma psy. Bylo to něco úžasného. Většina z nás poprvé viděla práci úplně nového typu psa podobného border koliím, byli to většinou kříženci německého ovčáka a border kolie, ale i čistokrevné border kolie, tehdy ale ještě plemene, které FCI neuznávalo (standard FCI uznala až 24.6.1987). Němcům lichotil velký zájem kolegů z Česka a na důkaz přátelství věnovali Edovi Mlynarčíkovi, úřadujícímu Mistru ČR v pasení, border kolii. Byla to pravděpodobně první border kolie v ČR. Bohužel, Eda pro ni neměl a ani nemohl mít průkaz původu. Pašovali jsme ji tenkrát přes hranice v autobuse dole v prostoru pro kufry. Když jsem pak měl vlastní borderku, jel jsem se za Edou Mlynarčíkem do Netolic podívat, abych se přesvědčil, že šlo opravdu o borderku. Mohu potvrdit, že to tak bylo.

Začátky pasení s border koliemi
V roce 1993 k nám byla dovezena první border kolie. Plemeno bylo zařazeno pod Klub chovatelů málopočetných plemen psů (KCHMPP). Hned od prvopočátku se ale pro chovnost začal upřednostňovat exteriér. Velmi rychle si však majitelé border kolií uvědomili, že tohle výjimečné plemeno je hlavně určeno pro práci a sport. Počátky chovu border kolií u nás byly ale spojeny více s agility, než s pasením. Díky border koliím se agility rychle rozšiřovalo. Významným přínosem pro chov byl poměrně častý import borderek převážně z Velké Británie a to ne borderek ledajakých. Importovaly se především borderky s dobrými vlohami pro pasení. Tím byl dán dobrý základ chovu nejen pro pasení.
Tím, že byl položen dobrý základ chovu s jedinci s výbornými vlohami pro pasení, pomalu se majitelé borderek vraceli k jejich původnímu využití, i když to bylo spíše na úrovni hobby zábavy, než skutečné každodenní manipulace se stádem ovcí. Bylo to bráno i jako atrakce, takže několik z nás, co se snažilo psy k pasení vycvičit, se zúčastňovalo různých ukázek především na zemědělských výstavách u nás i na Slovensku. Dost často ukázky probíhaly s kachnami indický běžec. Bylo daleko jednodušší s nimi někde dojíždět.
Majitelé border kolií si uvědomovali, odkud border kolie pocházejí a co bylo a je jejich prvořadou činností, a že z toho plynou všechny její úžasné vlastnosti a schopnosti. Sjížděli jsme se k lidem, kteří měli nějaké ovce a byli ochotni je „půjčit“ k výcviku psů či dokonce k testům v pasení. Zpočátku totiž nešlo ani tak o výcvik, jako spíše o poznávání vloh border kolií. V tu dobu již bylo v jiných západních evropských zemích borderek hodně a páslo se s nimi tzv. anglickým způsobem po vzoru soutěží organizace ISDS (International Sheep Dog Society). Tento způsob práce ovčáckých psů jsme převzali i v ČR. V tu dobu (kromě řádu ISDS) neexistoval mezinárodní řád pro pořádání zkoušek a soutěží ovčáckých psů.

Založení BCCCZ a organizace, zabývající se pasením
Největším impulsem pro znovuobnovení tradice používání ovčáckých psů u stád ovcí a organizování soutěží v pasení ovcí u nás bylo bezesporu založení klubu border collií (BCCCZ) v roce 1999. Jeho členové se začali více zajímat o využití border collií k účelu, ke kterému byly původně po staletí využívány. Protože ale náplní BCCCZ bylo starat se o border kolie s průkazem původu FCI a do ČR bylo importováno docela dost borderek s PP ISDS, pár nadšenců, majitelů borderek, kteří byli zároveň i členy Svazu chovatelů ovcí a koz v ČR (SCHOK), založilo v roce 2000 Českou asociaci ovčáckých psů (ČAOP), více známou pod anglickou zkratkou CSDA (Czech Sheep Dog Association). Ihned po založení vydala ČAOP řád: „Zkoušky vloh ovčáckých psů“ (ZVOP) a řád: „Zkoušky práce ovčáckých psů“ (ZPOP). Pod hlavičkou ČAOP pak bylo organizováno mnoho akcí pasení. Předsedou byl po celou dobu trvání této organizace R. Loučka, který byl zároveň členem předsednictva SCHOK a zástupcem Kynologické jednoty ČR Brno (KJ) v ČMKU. Ano, KJ již tenkrát zastupovala pasení v ČMKU.
Postupně se začalo o pasení zajímat více a více lidí, někteří si pořídili i několik oveček a pak dalšího psa, a pak i více ovcí, a už se to docela rozjelo. Jezdili jsme na různá soustředění i přes celou republiku a zvali si školitele ze zahraničí. Hodně nám pomohli manželé Klaflovi a Marion Fuchs z Rakouska, Stephan Schmidt z Německa, Serge van der Zweep z Holandska, Magne Magnusson ze Švédska, Philippe Heintz z Francie a několik školitelů a rozhodčích z Anglie a Severního Irska.
ČAOP byla založena 26.2.2000 v Seči jako jeden z klubů Svazu chovatelů ovcí a koz (SCHOK, založen v roce 1995), tedy bez právní subjektivity. Hlavním cílem ČAOP, podobně jako jiných asociací pro pasení ovcí v Evropě, bylo propagovat myšlenky a poslání ISDS, ale nezabývat se chovem psů. V roce 2004 však v ISDS nastala zásadní změna, otevřela se světu. Některé evropské ovčácké asociace ihned této změny využily a začaly se zabývat chovem psů s průkazy původu ISDS. V tu dobu u nás vznikl klub KPOP a požádal ISDS o členství. ISDS ho dle dokladu UOI/1241 ze 14.10.2004 přijala. Tím KPOP začal plnit základní funkci zástupce ČR v ISDS, kterou předtím plnila ČAOP. To bylo také hlavním důvodem, proč v roce 2007 ČAOP na žádost KPOP zanikla. Vznikly ale nové spolky, které nyní pořádání akcí pasení garantují, Spolek pasení CZ (SPCZ) a Česká asociace ovčáckých a pasteveckých psů (ČAOPP), které zastřešuje Kynologická jednota ČR.

Nástup borderek
První testy vloh ovčáckých psů k pasení proběhly 18.9.1999 v Litomyšli. Posuzováno bylo 8 psů, jen polovina z nich uspěla. Akci pořádal Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR (SCHOK) se sídlem v Brně. V Litomyšli se utkali psi, kteří prošli testem vloh, i na jakési soutěži v ovládání ovčáckého psa při manipulaci s ovcemi. Zúčastnili se jí však jen 3 psi a podmínky pro soutěž byly na hranici regulérnosti (soutěž probíhala v hale a s ovcemi, které nebyly zvyklé na psy). Soutěž tenkrát vyhrál pes Dynamit Akumulator pod vedením Milana Slunéčka, říkali jsme, že vyhrál první a poslední halové mistrovství v pasení ovcí :-). Tenkrát ještě test vloh i pravidla soutěže nebyly oficiálně schváleny a vycházely spíše z podmínek, které v hale byly. Plnily se úkoly, které souvisely s převáděním ovcí, to znamenalo je přivést uličkou do haly, udržovat je uprostřed ringu a pak zase v klidu odvést do jejich kotců na dvoře. To je úplně jiná práce než na pastvině. Podobnou práci jsme později předváděli na ukázkách s ovcemi na trzích a výstavách v Přerově, Brně, Nitře, Praze Letňanech, Lysé nad Labem a na mnoha dalších místech, a to jak s ovcemi, tak s indickými běžci. Tenkrát to byla pro lidi úžasná atrakce a podívaná, dnes se mi zdá, že už to málokdo ocení.
Jedním z prvních úkolů ČAOP bylo nejen sepsat a nechat schválit řády pro pasení, ale také zaškolit rozhodčí. Pro ty účely jsme pozvali jednoho z nejpovolanějších, mistra světa v pasení ovcí Serge van der Zweepa. Na akci, konané 14. – 16.4. 2000 v Dobšicích u Sobotky, proběhlo nejen školení rozhodčích a psovodů, ale i ukázky výcviku border kolií v pasení pro veřejnost. O akci byl obrovský zájem, svědčí o tom i to, že jsme tenkrát měli dokonce 21 sponzorů. Ceny, kterých bylo opravdu hodně, jsme zpeněžili v tombole při večerním setkání účastníků.
Ještě ten rok v červnu proběhlo v Rovečné (okres Žďár nad Sázavou) Mistrovství ČR.
Borderky soutěžily v obou stylech, tenkrát se ještě styly nazývaly anglický a německý. V anglickém stylu se soutěžilo podle ZPOP, v německém podle pravidel Českého svazu chovatelů (ČSCH) s názvem „Pastevecká zkouška psa“ (zkratka PZP). Soutěž v anglickém stylu posuzovala Ingrid Klaffl z Rakouska, v německém stylu se dvěma psy prof. F. Horák jako hlavní rozhodčí (pomocných rozhodčích na stanovištích bylo několik). Obě soutěže vyhrál Michal Hrdlička s půjčenými psy, v kategorii s jedním psem soutěžil se psem Mouse di Cambiano a se dvěma psy v německém stylu s Mouse di Cambiano a Britem (Clydebank Brit), psem dovezeným z Anglie přímo z farmy, kde už jako dospělý pracoval u stáda ovcí.
První Mistrovství ČR border kolií se konalo v Mladějově v Čechách v roce 2002, ovšem jen ve druhém výkonnostním stupni, protože u nás v té době ještě nebyli psi natolik vycvičení, aby výkonnostní stupeň 3 úspěšně zvládli. Posuzovala opět Ingrid Klaffl z Rakouska a vyhrál M. Koško s Etnou Akumulator. O dva roky později, rovněž v Mladějově v Čechách a rovněž podle pravidel ZPOP2, vyhrál Frankie Akumulator s T. Petzoldem z Polska, druhá byla Etna Akumulator. Posuzovala Simona Sochorová. Po skončení akce bylo rozhodnuto, že další Mistrovství sice bude otevřené i pro cizince, avšak Mistrem ČR se může stát jen psovod s českým občanstvím a pes zapsaný v PK ČMKU.
Mistrovství ČR a zároveň i BCCCZ se v nejvyšším výkonnostním stupni (podle ZPOP3) konalo v roce 2006. To vyhrál, stejně jako v následujícím roce M. Koško s fenou Fairlea Nan (JILL). M. Koško se stal Mistrem i v letech 2009 a 2014 se psem Nick Miveko a v letech 2011 až 2013 s Glenem. Vítězné tažení M. Koška přerušil jen Milan Láník se psem Jim Miveko v roce 2010 a v roce 2015 Martin Maček se psem Aron z Krojčenku. V letech 2006 a 2007 se Mistrovství ČR konalo v Mladějově v Čechách, v letech 2009 a 2012 v Libhošti, jinak vždy v Rakousích u Turnova. Pouze v roce 2008 se nekonalo. Každý Mistr ČR získal zároveň i titul CACITR a CACT. Titul Šampion pasení BCCCZ získal M. Koško v roce 2011 s Fairlea Nan (JILL) a v roce 2013 s Glenem.

Organizační záležitosti
V roce 2001 byly uděleny KJ ČR Brno první dekrety pro české rozhodčí pasení. Získali je: R. Loučka, M. Koško, S. Sochorová a dalších 5 lidí, kteří již ale rozhodčími pro pasení nejsou (M. a V. Brunclíkovi, J. Zadrobílek, M. Slunéčko a V. Procházková). V následujícím roce získali dekret ještě Š. Gavendová a J. Škůrek, v roce 2007 M. Topinková a J. Tancer, v roce 2010 I. Horská a M. Jindra, v roce 2012 D. Rájová a Z. Černá, v roce 2013 M. Vostřez, P. Kryštofová, M. Maček a v roce 2014 H. Muzikářová.
V roce 2001 byla také ustanovena mezinárodní FCI komise pasení, která měla a má v FCI na starosti pasení s ovčáckými psy. Zástupcem Slovenska v ní byl Ing. Vladimír Klas z Bratislavy a později Ing. Martin Kosa. Informace jsem tenkrát čerpal od nich, ČR svého zástupce v komisi neměla. V roce 2007 se sešli tehdejší předseda FCI Y. De Clercq, 3 členové presidia FCI, včetně presidenta FCI komise pasení Wilfrieda Schelda; za rakouský OKV se jednání zúčastnili J. Kurzbauer a M. Fuchs. Dohodla se tam spolupráce se sportovní komisí FCI, návrh řádu CACIT a hlavně nutnost vypracovat řády pro pasení HWT (Herding working test) a IHT (International Herding Trial). Bylo navrženo, že za absolvování zkoušky HWT bude možné získat certifikát pro vstup do pracovní třídy na výstavy, a že HWT bude těžší než IHT1, alespoň pro tradiční styl. O tomto rozhodnutí se nyní vede velká diskuze a chystá se změna, IHT1 by mělo být náročnější než HWT, už právě proto, že HWT je vstupní branou pro IHT1. Na té schůzce byla prakticky odstartována novodobá historie FCI v pasení ovcí s ovčáckými psy, kterou bylo nutné postupně propracovat a hlavně prosadit do praxe.
V roce 2007 P ČMKU jmenovalo usnesením 05/43/07 zástupcem ČR v FCI komisi pasení Ing. R. Loučku. Ten se postupně od roku 2008 zúčastnil všech jejich zasedání v Rakousku, Švýcarsku, Francii, Švédsku, ČR, Německu, Finsku, Holandsku a Itálii. V Rakousku v r. 2008 byly schváleny řády pasení HWT a IHT, které platí od 1.1.2009 dodnes. V následujících letech byly v komisi řešeny většinou záležitosti, týkající se výkladu a implementace řádů do praxe, což se v některých zemích stále moc nedaří. Při zasedání FCI komise pasení v Německu v roce 2013 bylo uspořádáno první a zatím poslední školení pro rozhodčí pasení, za ČR se zúčastnil R. Loučka. V roce 2015 FCI komise vytvořila řád pro zkoušku vloh NHAT (Natural Herding Attitude Test), která je obdobou zkoušek vloh na národní úrovni ve Francii, Itálii, Německu, ČR a v dalších státech. Od 1.1.2016 tuto zkoušku FCI oficiálně schválilo jako mezinárodní (pozn. V ČR bude platit až od 1.1.2017). Nyní FCI komise pasení pracuje na změnách řádů HWT a IHT, především pro tradiční styl.

Spolky pasení a Komise pasení při KJ-ČR
Od roku 2009 platí v FCI řád pro zkoušky pasení HWT (Herding working test) a IHT (International Herding Trial) a od roku 2017 bude v ČR platit i řád pro zkoušku vloh NHAT (Natural Herding Attitude Test). Pasení u nás bylo a je řízeno prostřednictvím Kynologické jednoty ČR (KJ-ČR). V roce 2014 byl založen Spolek pasení CZ. Protože ale v roce 2015 byl založen další spolek s názvem Česká asociace ovčáckých a pasteveckých psů (ČAOPP), KJ jmenovala Komisi pasení KJ-ČR, která má především garantovat záležitosti kolem rozhodčích pasení. O organizaci akcí se mají starat vzniklé spolky. Poslední dobou se mi zdá, že v pasení se hlavně řeší co, kdo, kdy, kde a jak. Více probíhají diskuze v osobní rovině, než v té odborné. Vznikají nové spolky a stále se předělávají organizační pravidla. Doufám ale, že to nepotrvá dlouho a opět se budeme věnovat více našim psům a diskutovat hlavně o jejich výcviku, vlastnostech a schopnostech.
Od roku 2009 jsou záznamy o výsledcích akcí sice evidovány na několika web stránkách (www.paseni.unas.cz; www.spolekpaseni.cz; www.paseni.cz, www.paseni.kjcr.cz, www.kjcrBrno.cz), ale nikdo ještě nezpracoval databázi, ve které by se dalo třídit a nalézt vše potřebné. Takovou databázi mají např. ve Švédsku a Finsku. Snad se toho někdo ujme. V zemích, kde to mají zavedené, je o všem perfektní přehled a odpadají dohady.

Závěr
Pasení již dávno není záležitostí farmářů, pro které je ovčácký pes téměř nutností. Pasení se pomalu, ale jistě stává psím sportem, kterému se věnuje stále více a více lidí. Bez jasných a závazných pravidel není možné soutěžit. Pravidla jsou výsledkem mnoha jednání a kompromisem různých návrhů. Bude záležet jen na nás všech, jak tato pravidla přijmeme a jak je budeme dodržovat. Cílem by měly být nejenom dosažené výsledky, ale i pohoda a dobrý pocit z dobře stráveného času se svými psími kamarády.
Bez ohledu na to, kdo pasení v ČR řídí a organizuje, majitelé border kolií se mohou s nimi zúčastňovat zkoušek či soutěží, nebo různých školení v collecting stylu pasení dle svých časových či finančních možností. Nejsou ničím omezeni, nemusí být členem žádného spolku. Dá se říci, že poměrně vysoká úroveň tohoto sportu u nás je výsledkem snažení mnoha lidí. Rád bych jim poděkoval za to, že jsem s nimi mohl svého koníčka sdílet.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *