O plemeni od Kelly Whiteman

BORDERHOLIC 33 – 1/2017

Border kolie vznikly v pohraniční oblasti mezi Skotskem a Anglií. Border kolie je často nazývána nejlepším ovčáckým psem na světě a proslula zejména svou schopností ovládat ovce tichým a kontrolovaným způsobem podle pokynů svého pána. Ovládají stádo pomocí svého „oka“, které bylo popsáno jako „schopnost ovládat dobytek zíráním na něj upřeným a nehybným způsobem“. Ačkoliv neexistují záznamy o jejich historii, je obecně přijímáno, že se vyvinuli z kříženců mezi Roman drover dogs a předky finského špice. V průběhu let pak byli kříženi s dalšími molosoidními/pasteveckými/ špicovitými (AKC Working Group = směsice zmíněných typů plemen) a loveckými (AKC Sporting Group = lovecká plemena) plemeny, včetně bearded kolií, setrů, pointerů nebo chrtů.


Záznamy o loveckých plemenech ukazují, že v dobách, kdy byli ptáci jako tetřev nebo koroptev spíše než střelnými zbraněmi loveni pěšmo pomocí sítí, pracovaly určité linie pointerů odlišným způsobem. Podobně jako dnešní psi, dokázaly tyto zvláštní linie ukazovat k místu, kde se v podrostu skrývalo hejno ptáků. Ovšem namísto toho, aby kořist vyplašili, kroužili tito psi po obvodu hejna, ukazujíce tak lovcům kam přesně nastražit síť, aby ptáky chytili. Zdá se tedy, že border kolie od těchto raných loveckých psů nezdědily jen jejich „oko“, ale také jejich nevšední schopnost odhadnout jak daleko musí zůstat, aby nevyrušily stádo. Border kolie se tradičně chovaly pouze pro jejich pracovní schopnosti. Kvůli rozdílům v terénu mezi anglickými nížinami a skotskou vysočinou, vyšlechtili farmáři různá plemena ovcí odpovídající jejich lokalitě. Typ dobytku a okolní topografie vedly k rozdílným požadavkům na fyzickou podobu psů, aby mohli pracovat efektivně. Například, aby ovce přežily v drsných kopcích a skalnatých svazích vysočiny, musely být lehké a rychlé. Tudíž dobří pracovní psi z vysočin měli spíše dlouhé nohy a hubená těla. Naproti tomu v nížinách se dokázaly uživit a přežít pomalejší, těžší ovce. K práci s těmito velkými, těžkými ovcemi v mírnější krajině nepotřebovali psi takovou rychlost a obratnost. Potřebovali ale níže položené těžiště a dostatečnou Border kolie O plemeni od Kelly Whiteman velikost, aby dokázali čelit i velkým, rozzlobeným ovcím, bránícím svá jehňata. Proto také měli psi z nížin kratší nohy a těžší těla. Takže přestože byli psi chovaní pro pracovní schopnosti (a nikoliv pro jejich vzhled), vyvinuly se rozpoznatelné fyzické typy. Sheila Grew ve svém klasickém pojednání Key Dogs from the Border Collie Family popsala 4 jednotlivé typy v rámci plemene border kolie. Tyto typy jsou děleny podle fyzického vzhledu, ale zdá se, že obecný pracovní styl a temperament je se vzhledem také úzce spjatý. Nazvala je:
1) Typ „Northumbrian“
2) Typ „Wiston Cap“
3) Typ „Nap“
4) Typ „Herdman‘s Tommy“

Typ Northumbrian
V rodokmenu téměř všech současných border kolií bychom mohli nalézt psa známého jako Old Hemp. Hemp se narodil v roce 1894; jeho chovatelem i majitelem byl Adam Telfer žijící v anglickém regionu Northumbria. Hemp je potomkem černé feny s velice silným okem a zdrženlivou povahou a trikolorním psem se slabším okem a milou, vstřícnou povahou. Hemp byl silný, bystrý pracant, který zplodil více než 200 štěňat. Fyzicky se Hemp stal ztělesněním typu Nothumbrian: středně velký pes se středně dlouhou srstí a opravdu malými bílými znaky.

Typ Wiston Cap
Tento typ se vyvinul z Capa, psa J.M.Wilsona, přes výjimečného trialového a krycího psa J.Richardsona, Wiston Capa. Tito psi mají také středně dlouhou srst, a tendenci být větší, s velkou hrubou hlavou a mnohem většími bílými znaky – límce, hrudníky, přední nohy, atd. Typické jsou pro ně obrovské, přirozené outruny a poslušná povaha.


Typ Nap
Ze všech čtyř typů border kolií je pouze tento typ krátkosrstý. Název
pochází od psa jménem Whitehope Nap. Tito psi jsou silní, rychlí a výkonní. Jejich srst je krátká, ale mají podsadu, která funguje jako izolace proti zimě nebo teplu. Mnoho z nich má delší nohy a kratší tělo, čímž mají oproti ostatním typům více čtvercový rámec. Kvůli jejich krátké srsti, rychlosti a síle jsou často využívání Američany na práci s dobytkem na velkých farmách na jihozápadě.

Typ Herdman‘s Tommy
Poslední typ je pojmenován po vnukovi Hempa, Herdman‘s Tommym. Tři ze čtyř Hempových linií jdou právě přes Tommyho. Fyzicky byl Tommy středně velký pes se silnou kostrou. Jeho srst byla středně dlouhá, černobílá s pálením. Tento typ je známý svou dobrou povahou, sílou a tvrdohlavostí.