CHOV a DANĚ

BORDERHOLIC 33 – 1/2017

Mnozí z nás to znají – rozhodli jste se odchovat vrh, splnili vše, co klub požadoval, vybrali jste ty nejlepší nové majitele pro štěňátka, v osmi týdnech jste je vyslali do světa a mohlo by se zdát, že jakmile předáte novým majitelům i průkaz původu, máte celou tu administrativu z krku. To je bohužel častý omyl, který se může značně prodražit. Vzhledem k tomu, že od daně z příjmů jsou osvobozeny pouze příležitostné příjmy v úhrnu do 30.000,- Kč za rok, naprostá většina chovatelů se do tohoto limitu při nejlepší vůli nevejde.

Důležité je v první řadě posoudit, zda se jedná o příjem příležitostný, nebo pravidelný. Bohužel neexistuje přesná definice, a musíme tedy spoléhat na to, že příslušné orgány budou respektovat obecné zvyklosti a alespoň částečně používat selský rozum. Máte-li jednu nebo dvě feny, se kterými sportujete, pracujete, nebo objíždíte výstavy, a rozhodnete se na nich odchovat vrh, můžete se celkem bez obav řadit do kategorie příležitostných chovatelů. Jestliže ale máte dlouhodobě minimálně jeden vrh ročně, už by se Vám příležitostnost takového příjmu prokazovala jen velmi těžce. Jako příležitostný chovatel nepotřebujete živnostenské oprávnění. Příležitostné příjmy nad 30.000,- Kč za rok řeší §10 zákona o daních z příjmu. Z těchto příjmů nelze tvořit ztrátu a kompenzovat ji s ostatními Vašimi příjmy – tedy i v případě že náklady na krytí budou vyšší než příjmy za štěňata, nemůžete tuto ztrátu uplatnit například proti příjmům ze zaměstnání či podnikání.

Základ daně tedy v tomto případě tvoří příjmy za štěňata snížené o prokazatelně vynaložené náklady na daný vrh. V případě prvního vrhu dané feny můžete uplatnit i pořizovací cenu této feny a náklady nezbytně nutné k jejímu uchovnění. Patří sem tedy povinná zdravotní vyšetření a bonitace včetně nákladů na cestu, ale nikoliv náklady na výstavní či sportovní úspěchy. Tyto náklady samozřejmě musíte být schopni doložit platnými daňovými doklady. Ke každému vrhu patří samozřejmě náklady na krytí včetně cesty, náklady na veterinární péči v souvislosti s březostí feny, či náklady na odchov daného vrhu. Můžete si započítat náklady pouze na skutečně prodaná štěňata, tedy ta, ze kterých plynuly příjmy. Nemůžete si započítat ani náklady na Vaše další psy.

Pokud nespadáte do kategorie „příležitostných chovatelů“, měli byste mít živnostenské oprávnění (živnost volná) a danit podle §7 zákona o daních z příjmů. Tato živnost podle samostatné přílohy č. 4 k nařízení vlády č. 278/2008 Sb. zahrnuje: „Chov zvířat a jejich výcvik (s výjimkou živočišné výroby) : Chov psů, koček a jiných drobných zvířat či živočichů v zájmových chovech, zoologických a laboratorních zvířat či živočichů a prodej zvířat či živočichů z tohoto vlastního chovu. Výcvik psů a případně jiných drobných domácích zvířat pro jiné účely, než jsou artistická vystoupení. Výcvik jezdeckých koní, případně výcvik koní pro jiné účely, než jsou artistická vystoupení. Provozování hotelů, útulků a jiných obdobných zařízení pečujících o zvířata. Provádění kadeřnických a jiných kosmetických úprav drobných domácích a jiných zvířat. Další činnosti související s chovem domácích a zoologických zvířat. Obsahem činnosti není obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy, drezúra zvířat, veterinární činnost a provozování zoologických zahrad.“

Můžete uplatňovat výdaje paušálem, nebo skutečně vynaložené. U naprosté většiny chovatelů je v každém případě výhodnější uplatnit skutečné náklady na chov. Můžete si totiž uplatnit nejen náklady související přímo s chovem, ale třeba i na výstavy nebo zkoušky. Daně se samozřejmě týkají i příjmů za krytí chovným psem, případně z prodeje již dospělých jedinců. V případě příjmů za krytí u psa, který kryje pravidelně minimálně jednu fenu ročně, rozhodně nemůžete spoléhat na to, že by u případné kontroly prošlo tvrzení, že se jedná o příležitostný příjem! Správně by tedy majitel takového psa měl mít živnostenské oprávnění a přiznávat příjmy i v případě, že nepřesáhly 30.000,- Kč za rok. Ostatně je to pro ně i výhodnější, vzhledem k tomu, že v režimu příležitostných příjmů by se jen těžko hledaly náklady přímo související s konkrétním příjmem za krytí. Jako živnostník si majitel takového psa může uplatnit i krmení, výcvik, výstavy či zkoušky. Může dokonce vykázat i ztrátu, kterou může uplatnit proti svým dalším příjmům z podnikání či pronájmu, a snížit si tak daňovou povinnost.

Ve všech jmenovaných případech je velice pravděpodobné, že vypočítaná daňová povinnost bude zanedbatelná, ne-li dokonce nulová. Není tedy třeba se podání daňového přiznání obávat – naopak, pokud svou povinnost nesplníte, a případná kontrola z finančního úřadu to odhalí, následné výdaje by mezi zanedbatelné patřit nemusely. A vzhledem k tomu, že lidská závist nezná mezí, nikdo z nás si nemůže být jistý, že právě k němu nedorazí kontrola na anonymní udání.

EET aneb BABIŠOVA ŠTĚŇÁTKA
Jistě jste si všimli zavádění EET (elektronické evidence tržeb) ve vlnách. V první vlně naštvaní hospodští, v druhé pak drobní i větší podnikatelé prodávající zboží… Ačkoliv se to může zdát absurdní, v jedné z plánovaných vln budeme mít i naštvané chovatele. Ti totiž patří do 3.vlny, která do EET měla původně spadnout k 1.3.2018. Chovateli se v tomto kontextu myslí ti, kteří mají na chov psů živnostenské oprávnění, a přijímají za své zboží či služby platby jakkoliv jinak než bezhotovostním převodem mezi bankovními účty.

Pokud jste tedy zvyklí, že nový majitel uhradí cenu za štěně v hotovosti při jeho převzetí, musíte mít také připravené potřebné vybavení, a šťastnému majiteli pejska předat účtenku s vytištěným fiskálním identifikačním kódem. Předtím je ale třeba požádat o autentizační údaje, na portálu daňové správy zadat údaje o své provozovně a vygenerovat si certifikát, který pro celý tento kouzelný systém budete potřebovat. Pro úspěšnou komunikaci s finanční správou potřebujete zařízení připojené na internet v okamžiku přijetí platby, tedy například mobilní telefon. Systém pro EET můžete získat například u svého mobilního operátora. Více informací naleznete na adrese: http://www.etrzby.cz/assets/cs/prilohy/Metodika-k-evidencitrzeb_v1.0.pdf
Pokud se Vám vyjíždět účtenku za štěňátko jako v samoobsluze příčí, nezbývá než doufat, že si to naši zákonodárci ještě rozmyslí, nebo za štěňátka vyžadovat platby předem převodem na účet…

Zdroje:
Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů
Samostatná příloha č. 4 k nařízení vlády č. 278/2008 Sb.

Zákon č. 112/2016 Sb. o evidenci tržeb
Zákon č. 113/2016 Sb. kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb